APLIKACE FORMIVANEM.

Aplikace Formivanem má zásadní vliv na velmi nízký počet přezimujících roztočů. Její délka musí být 20 dní. Metoda je vyzkoušena v nástavkových úlech tachovského typu a v Langstrothu. V roce 2011 až 2012 včelstva testovaná jen na jedno ošetření KM, měla po podzimní aplikaci spad až 3041 roztočů. Na jaře se zdárně rozvíjela a patřila k nejlepším na stanovišti. Toto jsem již zmínil vloni na tomto fóru. Protože v roce 2011 a 2012 byly tyto pokusy úspěšné, přistoupil jsem k tomuto provedení u všech mých produkčních včelstev ještě v témže roce, mimo pokusů (v extrémní teplotě). První ošetření proti VD bylo až v říjnu. Dospěl jsem do stavu, kdy v letních měsících včelstva bez závažných důvodů nezatěžuji. Stačí jen podzimní ošetření KM a do slunovratu někde další. Můj přístup k minimalizaci počtu ozdravných zásahů ve včelstvech v žádném případě neohrožuje mé okolí. Testy práškovým cukrem nebo aplikace KŠ Grifinem a spad na podložky v měsíci srpnu a září nesignalizovaly nutnost zásahu. Včelstva ošetřovaná jen KM jsou v dobré kondici a dnes je již jasné, že není třeba se vracet k dolským pesticidům (potvrzeno - dvouletou absencí).           --->

Není pravdivé tvrzení, že včelstva na jednom stanovišti mají v určitou dobu současně plodovou pauzu. Musíme jim k tomu velkou měrou pomoci. Včely u mne loni nosily pyl ještě 11. listopadu (předpoklad plodování). Víra v plodovou pauzu je pak příčinou přemnožení VD v následujícím roce. A jak předejít zbytečným ztrátám? Řešíte to vícenásobným použitím dolských "léčiv", někdy neúspěšně a následným jarním nátěrem plodu (ti poctiví). Dalšími dávkami pesticidů místo doporučeného odstranění plodu na podzim. V mém provozu plod v říjnu také neruším, ale dělají to za mne včely. ANO s KM to jde, jen na to jaksi včelaři zatím neslyší. Musí to být delší ošetření, a s hraniční dávkou na začátku aplikace. Takto se usmrtí nejmladší plod a tím se ta pauza vytvoří (odpad malého množství mladušek při vložení). Abychom nemuseli ke každému včelstvu přistupovat individuálně, musí se délka aplikace prodloužit až na 20 dní. V takové délce aplikace se pak roztoči nemají kam schovat před účinky KM. Včely v tomto období málo větrají, a proto se nachází větší koncentrace par KM v uličkách i chomáči. Z těchto důvodů je proto pro mne důležité až podzimní ošetření - včely snižují životní pochody. V této době je skončení plodování přirozené. Ošetřuji až zimní generaci včel jako v době před 30 ti roky. Problémy nastanou jen když je větší zamoření z okolí. Novinkou pro včelaře je časté sledování podložek a spadu, který vám i napoví, jak je to s plodováním (min. týdenní intervaly, sledovat vlhkost a větší aktivitu). Musím zdůraznit, že je nutné nenechávat včelstvům v době podzimního ošetření zbytečný prostor pod plodem (odstranit prázdné nástavky; uzavřít očka). Při podzimních teplotách bylo třeba zvětšit odparnou plochu až na 1,5 dm čtverečních, aby se dosáhla dlouhodobě žádaná koncentrace. Tohoto je snad schopen ze známých odpařovačů na našem trhu teoreticky jen jeden, ale pro podzimní teploty mě nevyhovoval (zelená hmota, která má jiný průběh odparu).

Každá aplikace nejen podzimní vyvolává zvýšený čistící pud. A právě při této dlouhodobé aplikaci trvá i déle zvýšený čistící pud. To má ten efekt, že je odklizeno během ošetření i více roztočů. Usuzuji tak podle toho, že pozdější spad se nachází v menší míře pod okraji chumáče. Pak je možné očekávat po skončení aplikace "sekundární spad" jen ojediněle. Jak jsem již výše uvedl, dospěl jsem do stavu, kdy mi stačí podzimní ošetření Formivanem 85 % KM v dávce 170 g až 180 g na včelstvo. Je třeba se na podložkách přesvědčit o tom, že včelstvo tu přestávku v plodování udělá. Je tu však nová situace. Při kontrole spadu je třeba se chránit proti vdechnutí par KM. Z úlů je cítit ještě dlouho po odstranění Formivanu, zvláště v uzavřených místnostech.  --->

Také z tohoto grafu se dá předvídat, že v letošním roce by bylo nutno ihned zasáhnout (avšak z měsíčního spadu ne!). V létě by bylo pozdě, neboť včelstva č.35 a č.36 by byla zdrojem rozšíření nákazy na celé stanoviště. Lze se jen domnívat, zdali se mi nepodařilo vyvolat plodovou pauzu, nebo si kleštíky donesli z okolí (vč. 35 a 36). To snad až podle množství zásob. Ve vč.č.35 byla měněna 22.7. matka a ve vč. č 36 je matka 2. rokem. Jsou to krajová sousední včelstva. Provedením tohoto zásahu ke konci roku podstatně snížím riziko přemnožení roztoče vlastní chybou nebo invazí z okolí do jiných mých včelstev. Podložky si po tomto zásahu opět ofotím a uložím do počítače. Pak v klidu vyhodnotím. Podobného výsledku by mohla dosáhnout i KŠ, ale ta nepůsobí na zavíčkovaný plod. Proto ta sázka na KM. Nezabývám se zatím možností ošetřovat včelstva KŠ, připadá mi to náročnější na čas a vybavení. Do budoucna to nevylučuji. Můžeme připustit, že letošní rok může být zase kritický. Možná se ale ve směsných vzorcích roztoči nenajdou.                                                                           --->

I nízký stav populace roztočů v roce 2013 mě funkčnost metody plně potvrdil. Celkové spady po aplikaci byly jen ojediněle nad 700 roztočů (ale také jen do 100). Tady připomenu, že to bylo první ošetření v roce. Během tří let jsem neměl žádné úhyny na Varroózu, vymizelo mi černání matečníků při chovu, neměl potíže s dalšími viry, které znám, a ani se zvápenatěním plodu. Nosemy se vyskytují, avšak velmi zřídka. Dříve než očistím podložky na vyšetření zimní měli, mám stav jednotlivých včelstev samozřejmě zdokumentován. Včelstvo, které má větší spad v prosinci ještě třeba i do konce roku ošetřím. Už mi nejde o to mít průměr menší jak tři kleštíky po zimě, ale o to, aby všechna včelstva byla stejně dobře ošetřena. Jen tak se vyhnu letním zásahům. Otevřenou otázkou zůstává, zda všichni roztoči po uhynutí se bezprostředně ocitnou na podložce nebo jestli nezůstávají třeba v buňkách, odkud je včely později vyklidí. Směsný vzorek zimní měli je pro mne zbytečný. O nepřesný zprůměrovaný výsledek nestojím. Myslím si, že je to zbytečné utrácení dotací, které se mohou využít smysluplněji. Varroóza je stejně všude a není to nic mimořádného.

Každý letní zásah proti VD je u mne mimořádný. Chci tím říci, že už nebývá třeba, za předpokladu správného provedení podzimní aplikace, případně i koncem roku. Potřeba provedení letní aplikace = zamoření z okolí nebo nedostatečná kontrola při podzimním ošetření a nemožnost následné reakce. Avšak nastane-li taková situace, musím počítat s tím, že po letní aplikaci bude stejně následovat podzimní. Letní aplikace KM se nemá provádět ve včelstvech, kde probíhají jiné procesy jako výměna matky, přidání oddělku (hrozí ztráta matky) nebo krmení. Výjimkou je začínající loupež, tam je možné při vložení odpařovače a současném přemístění úlu jinam, toto včelstvo zachránit, ovšem jen když za to opravdu stojí (včasný zásah; odstranění příčiny - změna pachu z úlu). Letní aplikace zatěžují včelstva silným větráním. Účinná aplikace KM má za následek výpadek plodu potencionální zimní generace, který by měl být nahrazen. V případě loňského letního použití Formidolu se staly u některých včelařů případy, kdy po vložení nad plod, včely vytvořily v podmetu centimetrovou vrstvu mrtvolek a zeslábly. Je více než pravděpodobné, že tyto včely byly již nemocné a KM je dorazila dříve než by se tak stalo bez zásahu.

<---

Další možný zásah KM do slunovratu je lepší než jarní, kvůli likvidaci plodu z jara působením KM. Včelstvo ošetřené na jaře se zpozdí ve vývoji (vynucená přestávka plodování). Z praxe vím, že jedno nedostatečně ošetřené včelstvo na stanovišti, může ovlivnit zvýšený početní stav VD i sousedních včelstev v příští sezóně. Dále bych chtěl upozornit na jiný přístup k oddělkům. Oddělky jsou stále pozadu za ostatními a plodovou přestávku tvoří neochotně. Tady bývá zapotřebí zpravidla ještě aplikaci prodloužit. Aktivní oddělky bývají zdrojem kleštíků do příští sezóny. Náhradní řešení děleným Formidolem u oddělků je pracnější. I když se pro oddělky dá využít, avšak ošetření, aby bylo shodně účinné trvá ještě déle. Loňský rok opět něčím překvapil a bylo nutno na situaci neprodleně reagovat. V kontrolních podzimních spadech se před Vánoci u některých včelstev objevily větší spady za týden.

Spady na podložkách nafotím do počítače a pak vyhodnocuji. Tento stav je do jisté míry ovlivněn přínosem pylu a počasím do slunovratu. Mne však vadily ty vyšší spady některých včelstev. Bylo nutno situaci řešit, i když vyšší hodnoty byly jen u 9 % včelstev. Když bych si spočítal vše za dobu jednoho měsíce, určitě by vyšel průměr do 3 roztočů. (60 x 4 = 240/150 = 1,6). Toto je slušný výsledek. Ovšem jak pro koho, což se později ukáže. To mne nenechalo v klidu a 27.12. jsem nasadil všem včelstvům KM. Dávku jen 25 g/vč. Tři dny aplikace namísto jarní. Dále uvidíte stav, který ze směsného vzorku nezjistíte. V současné situaci je směsný vzorek pro včelaře nebezpečný - pro Veterinu ne, ta nemá problém.

Pokud i tady z tohoto ošetření uděláme směsný vzorek (2738/150=18,5), včelařovi nic důležitého neukáže, a přitom zde tkví podstata problému, tj. přemnožení roztoče v některých včelsvech. Při loňském počasí do slunovratu byla příznivá situace pro vylíhnutí až tří generací VD. Ti včelaři, kteří skončili ošetření příliš brzy, situaci nemají pod kontrolou. Vím, i toto řeší stávající metodika, ale není již zastaralá, proč ty úhyny? V předešlém grafu jste mohli určit, které matky by se mohly měnit (brakovat) z důvodu přemnožení VD (senzitivita).

Čím později v kalendářním roce musí včelař proti VD zasáhnout, tím účinnější bylo předchozí ošetření. Čím později účinně zasáhne v daném roce, tím lepší výchozí pozici má pro následující rok. Myslím si, že by naším cílem mělo být odstraňování varroa-senzitivních včelstev z včelnic, abychom nemuseli populaci roztoče tak radikálně každoročně omezovat. Jak toho lze dosáhnout, alespoň částečně, se časem naučíme.

SMĚSNÉ VZORKY JIŽ NEMAJÍ SMYSL. NAOPAK VČELAŘE UKOLÉBAJÍ DO NEČINNOSTI. AŽ SE NA SMĚSNÉ ZIMNÍ VZORKY PŘESTANEME SPOLÉHAT, NEBUDE TOLIK KOLAPSŮ.

Vše, co je zde napsáno je ověřeno v praxi.