ZAČÁTKY OŠETŘOVÁNÍ VČELSTEV JINAK.

Léčit koncem září a v říjnu je již pozdě!

Naše ZO nikdy nepatřila k těm liknavějším spíše naopak. Díky několika odborně zdatným a obětavým činovníkům jsme udrželi zdravotní stav na dobré úrovni. Úhynů včelstev u nás bylo málo, a to ještě ne na Varroázu. V posledních letech se mi však jevil Gabon již málo účinný a včelstva z jara slabší. Proto jsem začal hledat jiné možnosti ošetření. Padla volba na kyselinu mravenčí (KM). Organické kyseliny prokázaly docela dobré výsledky a jsou používány v E U již řadu let, tak proč bychom je nemohli využívat i u nás? Chce to jen správně porozumět jejich vhodnému použití a tyto umět používat v praxi. Chci vás upozornit na některé záludnosti a ukázat, jak tato ekologičtější varianta ošetřování funguje pátým rokem v praxi. V mém včelaření se již prakticky pět let dolská "léčiva" nepoužívají. Jde to bez nich a včelaření to trochu změnilo. Pokud jsem dříve šlechtil roztoče, tak dnes chci vybírat odolnější včelstva a ty hodně citlivé na přemnožení VD brakovat. Jistě každý z vás ví, že největší slabinou stávající léčebné metody je neodstraněný plod. To nemluvím o tom, co včelař nechtěně vdechne při ošetřování, či se dostane do vosku a následně do medu. Upozorňuji zde, že výpary přípravku Amitraz jsou karcinogenní. Dlouholetá zkušenost je taková, že raději bych za ošetření někomu dobře zaplatil, než si ničil svoje zdraví. To však není vše. V době, kdy vznikla rezistence roztočů na Gabon, mně vadila skutečnost, že ošetřovat včelstva až koncem září a v říjnu je už pozdě! Jak tedy nově a účinněji. Je to aplikace kyseliny mravenčí, a to nejen dlouhodobými odpařovači tak, abych měl po celý rok minimální počty roztočů ve včelstvech (mám 150 včelstev). A hlavně, ochránit zimní generaci před poškozením roztoči. Největší předností mého ošetření je jeho jednoduchost, nerozebírání včelstva a tím pádem časová nenáročnost. Formidol mě na podzim nevyhovoval, tento způsob ošetření je jen krátkodobý a pro včelstvo ne zcela bezpečný (možnost předávkování). Není to jen můj názor, ale názor i místních včelařů.

Začátky.

Včelstva jsou již poškozena. Avšak ošetření KM se mi jeví jako optimální. Abych snížil možnost rizika předávkování nevhodným umístěním či možnosti většího odparu kyseliny, zmenšil jsem plochu Formidolu asi na čtvrtinu, avšak navýšil jsem tloušťku materiálu (dát 2-4 čtvrtky na sebe). Na jaře a v létě tyto čtvrtky dát do zip sáčku. Nový způsob aplikace kyseliny mravenčí je velice jednoduchý, začíná se však už na jaře vložením první dávky po jarních prohlídkách nahoru nad plodiště, tam kde je to indikováno spadem roztočů (spad více jak 2). Při této aplikaci je účinnost velká asi 90 %. Dám distanční vložku (aby byla větší vzdálenost od plodového tělesa) shora na krmící otvor, na kterou položím aplikátor kyseliny mravenčí. Cílem je přerušit hned brzy na jaře kontinuitu vývoje přeživších či donesených roztočů ve včelstvu (místo jarního natírání plodu). Doba odparu je dle venkovních teplot a prostředí v úle tak asi 5 až 10 dní. Druhé možné ošetření provádím po 10. červenci (rušení medníků u nás již zpravidla končí snůška) a délka odparu je asi 14 dní (vyšší venkovní teplota) a účinnost je menší asi 60 až 80 %, protože včelstvo většinu KM bez užitku odvětrá. Jedno ošetření tedy vychází na cca 12,- Kč (cena krátkodobě působícího Formidolu pro 1 včelstvo při individuálním nákupu cca 25,- Kč). Sledování spadu je samozřejmostí. Nelze bez indikace slepě kyselinu používat, avšak aplikace kyseliny mravenčí se projeví několika pozitivními skutečnostmi (zvýšený čistící pud, snížení promoření Nosemou, omezením zvápenatění plodu a snad i nižší riziko moru plodu). Pozor!! - stávají se případy kolapsu včelstev v létě či brzy na podzim v oblastech s výskytem nosemózy i při nízkém zamoření varroózou. V těchto případech taktéž může zmírnit průběh nemoci aplikace KM. Je však třeba tuto skutečnost včas odhalit.

Na obrázku je patrné provedení dlouhodobého odpařovače z Formidolu 40
Na obrázku je patrné provedení dlouhodobého odpařovače z Formidolu 40

Ještě k odpařovači. Podle ověřovacích zkoušek se mi jevil jako nejlepší pro nízké i vysoké teploty právě ten, kde je médium krátkovláknitá celulóza. Je to odpařovač vyrobený vlastními silami doma v dílně. Rozměr je 15x92x125 mm vložen do zip sáčku. Materiál jsou 2 desky Formidolu, (tj. asi 10 dkg celulózy) vložený do horké vody a šlehačem rozšlehán, pak vložena hmota do první formy pro zmenšení objemu stlačena ručně asi na polovinu. Pak následuje vložení do konečné formy v lisu a pomocí zvedáku (panenky) se celulóza stlačí na konečný tvar. Tento proces způsobí, že hmota je kompaktní ne příliš slisovaná, a tudíž uzpůsobená k nasáknutí KM. Potom se nechá vyschnout a je možné ho plnit. Jistě každý z vás ví, že největší slabinou stávající léčebné metody je neodstraněný plod, ovšem ani toto někdy nestačí. To nemluvím o tom, co včelař nechtěně vdechne při ošetřování, či se dostane do vosku a následně do medu. Upozorňuji zde, že výpary přípravku Amitraz jsou karcinogenní. Dlouholetá zkušenost je taková, že raději bych za ošetření někomu dobře zaplatil, než si ničil zdraví. To však není vše. V době, kdy vznikla rezistence roztočů na Gabon, mně vadila skutečnost, že ošetřovat včelstva až koncem září a v říjnu je už pozdě! Jak tedy nově a účinněji. Je to aplikace KM, a to dlouhodobými odpařovači tak, abych měl po celý rok minimální počty roztočů ve včelstvech (mám 150 včelstev). A hlavně, ochránit zimní generaci před poškozením roztoči. Největší předností mého ošetření je jeho jednoduchost, nerozebírání včelstva a tím pádem časová nenáročnost. Formidol mě nevyhovoval (oficiální metodický postup), tento způsob ošetření je jen krátkodobý a pro včelstvo ne zcela bezpečný (možnost předávkování). Není to jen můj názor, ale názor i místních včelařů. Volba ošetřením KM se mi jeví jako optimální. Abych snížil možnost rizika předávkování nevhodným umístěním či možnosti většího odparu kyseliny, zmenšil jsem plochu Formidolu asi na čtvrtinu, avšak navýšil jsem tloušťku materiálu (dát 2-4 čtvrtky na sebe). Na jaře a v létě tyto čtvrtky dát do zip sáčku. Nový způsob aplikace kyseliny mravenčí je velice jednoduchý, začíná se však už na jaře vložením první dávky po jarních prohlídkách nahoru nad plodiště, tam kde je to indikováno spadem roztočů (spad více jak 2). Při této aplikaci je účinnost asi 90 %. Dám distanční vložku na krmící otvor, na kterou položím aplikátor kyseliny mravenčí. Cílem je přerušit hned brzy na jaře kontinuitu vývoje přeživších či donesených roztočů ve včelstvu (místo jarního natírání plodu). Doba odparu je dle venkovních teplot a prostředí v úle tak asi 5 až 10 dní.

Z grafu je zřejmé, že po nakrmení, by měl odpařovač KM být umístěn v podmetu z důvodu větší účinnosti.

Druhé možné ošetření provádím po 10. červenci (rušení medníků u nás již zpravidla končí snůška) a délka odparu je asi 14 dní (vyšší venkovní teplota) a účinnost je menší asi 60 až 80 %, protože včelstvo většinu KM bez užitku odvětrá. Jedno ošetření tedy vychází na cca 12,- Kč (cena krátkodobě působícího Formidolu pro 1 včelstvo při individuálním nákupu cca 25,- Kč). Sledování spadu je samozřejmostí. Nelze bez indikace slepě kyselinu používat, avšak aplikace kyseliny mravenčí se projeví několika pozitivními skutečnostmi (zvýšený čistící pud, snížení promoření Nosemou, omezením zvápenatění plodu a snad i nižší riziko moru plodu). Pozor!! - stávají se případy kolapsu včelstev v létě či brzy na podzim v oblastech s výskytem nosemózy i při nízkém zamoření na Varroázu. V těchto případech taktéž může zmírnit průběh nemoci aplikace KM. Je však třeba tuto skutečnost včas odhalit.


                        Formivan.

Podzimní nezbytné ošetření. Formivan vkládám do podmetu až kolem 1. října (někdy i dříve) a zůstává ve včelstvu až do chladných bezletných dnů z důvodů reinfekce. Nastavení odparu na 15 g./den. Je to nejdůležitější a nejúčinnější aplikace v daném roce. Jeho účinnost při správném nastavení je až neuvěřitelná 99 %. Nepoužívám zasíťovaná dna, ale vysoký podmet ano. Česna jsou zúžena a očka zavřena po dobu aplikace. Nejpozději do 20. listopadu mívám již zpravidla včelstva kompletně ošetřena (bez roztočů). Tato metoda se dá použít i pro včelstva jak v jednom nástavku, tak i ve dvou nástavcích, nebo v Langstrothu se čtyřmi NN s minimálním přenastavením odpařovacího otvoru.

Formivan vylisován z dvou kusů Formidolových desek váha cca 100 gramů.


Ve včelstvech se nacházelo 0 až 1 roztočů denně a spad byl větší ve dnech s vysokými denními teplotami nad 34 stupňů. 15.7 nasazena KM a spady se pohybovaly do deseti roztočů denně více ne. 29.7 začalo krmení, odpařovače se odstranily, spad byl do dvou roztočů denně.

Působení KM má potenciál pro vedlejší účinky. Proto její aplikace je nezbytné zdokonalovat. KM nelze považovat za absolutně bezpečnou a zcela bez rizika jak pro včely, tak pro včelaře. Minimalizace používání KM je nutná, a proto se může používat jen v opravdu odůvodněných případech. Cílem mého snažení bylo ověřit efektivitu aplikace kyseliny mravenčí pomocí celulózového odpařovače a také co nejefektivnější umístění v dané roční době. Největší problém pro včelaře je zvolit bezpečný a účinný odpařovač. Já jsem pro vás takový vyzkoušel.

                       Využití FORMIVANU s 85 % KM k podzimnímu ošetření.

O letním ošetření dlouhodobými odpařovači KM se již popsalo hodně papíru, avšak použití těchto odpařovačů jako úspěšnou alternativu prvního a druhého ošetření místo fumigací jsem ve včelařské literatuře u nás ještě nezaznamenal. Mne samotnému trvalo dva roky, než jsem pochopil některé zákonitosti, jež mi ukázaly, že je lepší za určitých okolností (příznivá teplota) využít KM, než použít fumigaci (Varidol). Nemusím zde zdůrazňovat, že KM působí i pod víčky plodu oproti aplikaci Varidolem. U včelstev, kde končí letní ošetření KM do 10.9, se stává velkým rizikem infekční tlak z okolí. Tuto skutečnost je třeba vzít v úvahu. Mám však takovou zkušenost, že již ve druhé polovině září jsou odpařovače KM málo účinné, když jsou umístěny nad včelstvem, protože se odpařuje podstatně méně KM i při stejných otvorech jako v pozdním létě. Nepomůže ani trojnásobné zvětšení odpařovacího otvoru. Píšu zde o mém celulózovém odpařovači, který si vyrábím sám a popsal jsem ho na mých stránkách myslím si dostatečně. Můj poznatek je takový, že největší účinnost odpar/plocha je v jarních měsících a s omezováním plodování na podzim rapidně klesá. Důvod je znám - omezování plodování a s tím spojený teplotní režim (snižování vyzařování tepla z plodového tělesa). Mám zde na mysli ošetřování včelstev v nástavkových úlech (dva a více nástavků Tachov či Lang). Musím zde předeslat, že jsem byl vždy zastáncem aplikace KM shora nad plodovým hnízdem, avšak nedostatečná účinnost v podzimních měsících mne přinutila, abych změnil svou filozofii a tento dlouhodobý odpařovač dával na podzim do podmetu. Proč do podmetu? Protože včelstvo se již připravuje na zimu a tlačí se k česnu. Současně zvětším odparnou plochu (cca 1 dm) proto, že jsou již nižší teploty jak v úle, tak i venku (září-říjen). Aby nebylo vše tak jednoduché, je třeba také vzít v úvahu stav ve včelstvu, jestli včelstvo nedělalo tichou výměnu nebo jestli bylo včas nakrmeno či včelstvo chce zimovat nahoře nebo dole a kolik má nástavků. To vše může ovlivnit množství odparu. Několika pokusy v měsíci září a říjnu, kdy venkovní teplota je vyšší než 15 °C, jsem se přesvědčil, že včelstva, která vykazovala spad do dvou roztočů/den přeložením aplikátoru KM do podmetu bez manipulace s otvorem vykázala asi 20x vyšší spad a odpar se zvýšil na přijatelných 15 g/den. Včelstva, která vykazovala spad do deseti roztočů/den přeložením aplikátoru KM do podmetu bez manipulace s otvorem, vykázala také 20x vyšší spad a odpar se zvýšil taktéž na přijatelných 15 g/den. V dalších dnech se už spad přirozeně radikálně snížil. Pokud teplota nedonutí včely semknout se pevně do zimního chumáče, je metoda ještě účinná. Z toho lze vyvodit, účinnost v tomto kritickém období v nevídané síle. Dá se říci, že účinnost této metody při teplotách nad 15 st. C je velmi blízká 100 % a když vezmete v úvahu, že vám nemusí vadit přítomný plod, tak již není potřeba dalšího léčebného zásahu. Jistě že neodstraním všechny roztoče, ale nemusím již "léčit" Varidolem. Chce to však více pečlivosti při kontrolách dobře se dívat a zapisovat spady. No a co se nepovede, musí se dohnat na jaře.

Praktický pokus s mým dlouhodobým celulózovým odpařovačem (Formivanem) při vysokých denních teplotách.

Praktický pokus s mým dlouhodobým celulózovým odpařovačem (Formivanem) při vysokých denních teplotách.

20.8 2012 jsem za předpokládaných vysokých teplot (až 38° C) vložil ráno v 9.00 hod. odpařovač KM 85 % s náplní 200ml do pokusných včelstev, abych ověřil svůj odpařovač a chování včel při tak vysokých teplotách. KM vložena za přítomnosti několika členů ZO.

První poznatek je, že při vkládání normální reakce - včelstvo ustoupilo od odpařovače max. 10 cm a po několika minutách se včely nacházely v bezprostřední blízkosti.

Druhý poznatek - včelstva v 15.00 hod. více větrají, ale jiné zpozorované zvláštnosti nejsou patrné. Teplota 36 stupňů vlhkost 35 %. Spad budu odečítat až za 24 hod.

22.8 2012 v 19.00 hod. - průběžná informace o mém pokusu s 85 % KM v extrémních teplotních podmínkách.Včelstva nejen že pokus přežila, ale očividně jim KM neovlivnila jejich normální životní režim. Včelstva více větrají. Odpar KM byl nastaven na 12 g/den. Spad roztočů za první tři dny byl 10 až 20ks/den. U kontrolních včelstev byl spad do dvou roztočů. Pondělní max. teplota se však další dva dny snížila asi o čtyři stupně. Předpověď ale naznačuje, že by se mohly teploty ještě zvednout. Pokus potvrdil, že můj odpařovač lze použít i při teplotě 38 stupňů C bez poškození včelstev. Okolní infekční tlak je letos zatím mnou hodnocen jako slabý. Na stanovištích naprostý klid bez známek loupení. Včelstva z 90 % nakrmena.

21. 8 2012 zahájeno ošetření zbylých 150 ti včelstev (20tidenní kůra). Objevují se na česnech vynášené mladušky ve velmi malém množství, které včelstvo již nikterak neoslabí.

26.8 2012 - průběžná zpráva o situaci při ošetření KM dlouhodobými celulózovými odpařovači při vysokých denních teplotách.

Dnes nebudu psát jen o pokusných včelstvech, ale o všech mých 150 ti včelstvech, které jsem zařadil taktéž do ošetření stejným způsobem o 24 hod. později, tj. 21.8 2012. Důvod - pokusná včelstva poukázala na stav, kdy už je třeba redukovat počet VD ve včelstvu.

Včelstva ošetřená při vysokých teplotách musí více větrat, a to dosti podstatně, což může ovlivnit životnost části včelstva. To, že se někde třetí nebo čtvrtý den po aplikaci objeví na česně pár mladušek poškozených KM, považuji za jev poplatný ošetření touto metodou, když se nedodrží vzdálenost plodu od nosiče. Jiná negativní zkušenost zatím není pozorována. Ztráty matek nepředpokládám, ale ještě není možno tento fakt vyloučit, i když včelstva intenzivně nosí pyl.

Spad roztočů je v rozmezí 10 až 30 ks/den a zatím neklesá. Jsou vidět jak světlejší, tak tmavé samičky. Někteří roztoči, a to ti tmavší jsou ještě částečně pohybliví.

29.8 2012 Spad roztočů se zvýšil (líhnul se již napadený plod) na 20 až 50 ks/den. Teploty kolem třicítky ve dne. Větrají hodně, provedena kontrola populace roztočů na včelách práškovým cukrem s výsledkem nula.

30.8 2012 Zvětšení otvoru v odpařovači - protože se mi zdál malý spad. Následující den po dvojnásobném odparu spadlo téměř 10x více roztočů bez známek poškození včelstva.

Zhodnocení pokusu.

Odpařovač FORMIVAN je bezpečný jak pro vysoké teploty, tak i vhodný pro jarní ošetření při nízkých venkovních teplotách (viz výše). Je však otázka, zda je vždy nutné použití ošetření v extrémních teplotách. Je tu pravděpodobně větší opotřebení včel. Kontrola počtu roztočů na včelách metodou "práškového cukru" byla už po týdnu aplikace s výsledkem bez nálezu a po ukončení pokusu také. Tato metoda byla použita na konci pokusu u deseti včelstev. Spad na podložky však ještě byl. Podezření u včelstva, které dostalo denní dávku 40gr. KM, že bude bez matky se nepotvrdilo. V tabulce uvádím jen jedno včelstvo, které je typické pro moje včelstva.

Dále byla dne 8.9 2012 provedena diagnostika práškovým cukrem u včelaře v mé blízkosti, který neléčil ani Gabonem ani KM s výsledkem: 30 roztočů z 2dl včel odebraných na plodových plástech. U dalšího sousedního včelaře, který Gabonem "léčil" a KM ne, byl výsledek práškového pokusu 5 roztočů.

Začínám dokrmovat tam kde je to třeba. Ve včelách se nachází vybíhající plod a vajíčka, včely jsou poměrně silné a celkem vyrovnané. Průměrný spad na podložku u mých včelstev je 9.9 2012 - 2ks. (reakce ještě po KM). Z pokusu vyplynulo toto poznání: Účinnost dlouhodobého odpařovače je vyšší, když se v druhé polovině ošetření krátkodobě zvýší denní odpar. V mém případě 20 až 40 g./den. Tento krok vyvolá sice úmrtnost malé části mladušek, ale mnohonásobně zvedne spad roztočů během několika hod. Nesmí však být doprovázen rozrušením včel, jen intenzivnějším větráním. Po 15. září je třeba přemístit odpařovač do podmetu. Na závěr bych chtěl říci, že mým přístupem k ošetřování včelstev proti varroóze, spojený s kontrolou práškovým cukrem, situaci naprosto zvládám a ukazuji cestu jak na Varroázu bez tvrdé chemie.


                                                        Výrobník Formivanu z celulózových desek váha cca 100 gramů.


Na obrázku je vzadu první forma (vanička) ze které se voda vytlačuje pomocí vodovzdorné překližky dnem vzhůru. Pak se hmota přemístí do druhé formy, která se vloží do lisu pod panenku a vylisuje se do konečné podoby. A FORMIVAN je na světě. Plnění se provádí jen na 80 % kapacity tohoto bloku, proto aby se zabránilo nežádoucí první reakci (opouštění úlu, ztráta matky apod.). Navíc se kyselina před podáním do úlu podchladí, aby nevznikl ten počáteční šok. Můj současný odpařovač KM je po provozních zkouškách právě tento celulózový, protože je schopen rovnoměrnějšího odparu v celém rozmezí doby aplikace a dá se použít opakovaně. Pojme až 200 gramů KM a nezpůsobuje při správné manipulaci přehnanou počáteční reakci při vložení 5 až 10 cm nad plod, nebo od 15. září do podmetu. Správné a optimální umístění odpařovače poznáte podle toho, že za jeden až tři dny se vám objeví na česnech malý počet mladušek, které se nacházely v zóně s vyšší koncentrací KM (blíž jak těch 5 až 10 cm) což právě ukazuje na správnou polohu. Není-li včelstvo rozrušeno je to ideální stav. Tento odpařovač nazývám FORMIVAN a hodlám jej nabídnout omezené části včelařů jako vyzkoušený nosič KM na podzim letošního roku s tím, že by se dal využít po naplnění v zip sáčku jak ve svislé, tak vodorovné poloze. Zájem o něj je, avšak výrobní možnosti jsou zatím malé a nemám zdroj na výchozí surovinu (celulóza použitá ve Formidolu). Zatím to řeším tak, že používám dodaný odpařený Formidol včelaře, který má o tyto desky zájem.


Tříletým používáním jen KM k redukci VD jsem dospěl k názoru, že jsou zajímavé ještě vedlejší positivní účinky této aplikace a mohu jmenovat hned několik, které stojí za zmínku.

  • Omezování plodování, což se projevuje pozitivně zejména při podzimním ošetření.
  • Právě velká účinnost při podzimním ošetření je ten největší přínos v ochraně včelstev proti VD.
  • Malá pracnost při vkládání do včelstva.
  • Zvýšený čistící pud.
  • Nepozoruji zvápenatění plodu.
  • Částečná účinnost proti Nosemám Apis i Ceranae (i když u každé z nich jsou problémy v jinou dobu).
  • Není třeba používat Gabon ani Varidol či M1 což je ta největší přednost KM.
  • Nemusím se každým rokem nadýchat karcinogenního plynu (i když kyselina také není žádný med).
  • Neprodukuji a nenabízím med s rezidui po chemické terapii.

Jsem si zde vědom, že KM je přece jen žíravina a ochrana při práci s ní je velice důležitá.

                 Působení KM má potenciál pro vedlejší účinky.

  • Proto její aplikace je nezbytné zdokonalovat.
  • KM nelze považovat za absolutně bezpečnou a zcela bez rizika jak pro včely, tak pro včelaře.
  • Minimalizace používání KM je na místě, a proto se může používat jen v opravdu odůvodněných případech.
  • Cílem mého snažení bylo ověřit efektivitu aplikace kyseliny mravenčí pomocí Formivanu a také jeho co nejefektivnější umístění v dané roční době.

Tak jako i v jiné problematice týkající se ošetřování včel, i v ošetření kyselinou mravenčí, se podle mne vytvořilo hodně mýtů a tyto se vždy vynoří na povrch myšlení včelaře, když narazí na možnost něco měnit či neměnit. Je to otázka odvahy a důvěry ve své schopnosti spojená s intuicí, která je ve včelaření intenzifikačním faktorem. Pak se může stát, že určitá nová věc je pro něho nepřekročitelná, když si ji sám neověří. I ve včelařských periodikách jsou mnohdy tyto mýty papouškovány, aniž by si je sám autor ověřil v praxi na vlastním včelíně.

Mezi ně patří například:

  • KM poškozuje matky - není to úplná pravda, když je zvolen vhodný odpařovač a ponechán únikový prostor bez stresu včel. Vitálním a mladým matkám KM při správné aplikaci neublíží. Moje zkušenost je taková, že matky, které by odešly na jaře se mohou vlivem používání KM v podletí ze včelstva vytratit což je lepší, než kdyby se to stalo později.
  • KM je účinná až při venkovních teplotách nad 20 st. C - KM je účinná při denním odparu nad 7 g (třeba i v březnu nebo v říjnu).
  • KM se nesmí vkládat při vyšších teplotách nad 27 st. C - Nezáleží na teplotě (viz pokus), mám to vyzkoušeno mohu ji vložit i v poledne záleží na vhodně zvoleném odpařovači (nesmí být plněn na 100%) na dostatečném prostoru pro včely a vložená KM by měla být podchlazená.
  • V létě nedávat 85 % KM - mám vyzkoušeno, že záleží jen na množství odparu a ten se musí regulovat.



Totéž jsem zkoušel s Formidolem. Aplikoval jsem ho do podmetu. Když pominu to, že Formidol používám jako surovinu na můj odpařovač, tak je toto jeho nejsmysluplnější využití právě na podzim. V této době se rozhoduje, jestli bude třeba použít Grifin z důvodu nízkých teplot.

Umístění Formidolu a Formivanu v podmetech Tachovácích a Langstrothu.

Proto, že mám spoustu dotazů na téma: jak zjistím správnou účinnost aplikace KM, chtěl bych touto cestou informovat další včelaře, kteří by si ještě nevěděli rady. Protože každý úl i každé včelstvo je jiné je třeba nejdříve provést zkoušku práškovým cukrem, nebo provést aplikaci KŠ (popisuji jinde), a tím zjistit kolik má asi roztočů. Zkoušku práškovým cukrem bych nedělal u všech včelstev, ale vybral bych si jeden dva úly. Předpokládám, že tuto metodu každý zná. Pak nastavit odpar/den na nějakou hodnotu (větší jak 7 g /den) a sledovat reakci na podložce. Spad by měl být asi 10x vyšší, když ne tak přidat na odparu. Chce to trochu trpělivosti a výsledek se dostaví. Použití digitální kuchyňské váhy je nutností.


Vše, co je zde napsáno je ověřeno v praxi.