ÚHYNOVÝ ROK 2015.

Nejdříve bych vás chtěl seznámit s tím, v jaké oblasti zamoření varroózou se nachází můj včelařský provoz, a na kolika stanovištích včelařím.  Chovám včely na pěti stanovištích, a to na hranicích katastru města Ivančice v sousedství dalších dvou ZO a v ZO Prštice u Brna. Situace byla taková, že na rozdíl od ZO Ivančice se zdravotní stav v úhynovém roce u sousedních ZO diametrálně lišil. Zatím co v naší ZO byly úhyny do 10 % max., tak v sousedních ZO to bylo 50 % až 80 %. Nejbližší úhyn celého stanoviště byl ode mne vzdálen cca 500 m, další cca 1000 m. Zmiňuji to proto, aby nevznikl dojem, že v mém provozu nebyl problém udržet zdravotní stav bez zvýšené péče.

Již v podletí roku 2014 bylo jisté, že problémy nebyly jen s varroózou a bylo třeba včas reagovat.

Před několika lety jsem přestal používat dolská "léčiva" při redukci roztočů, protože těchto jedů je kolem nás již dost, a hledal alternativu k současné metodě ošetřování. Volba na KM padla mimo jiné také proto, že může působit na roztoče i v zavíčkované buňce, a tak má širší záběr při aplikaci. Další výhodou KM je to, že může tlumit i virózy. Druhá mnou odzkoušená varianta tlumení viróz (červenec až říjen) je i aplikace Grifinem. Zde záměrně zdůrazňuji "viróz", i když zabíjí též foretické roztoče, a to celkem spolehlivě. Může se i využít jako diagnostika napadení roztoči, nebo odlehčovací ošetření v podletí, jeli to nutné. Je to i cenově dostupnější. Dnes již vím, že někdy nestačí jen redukovat roztoče stávající metodou, protože tato nepostihne viry ani střevní parazity. Potom může nastat situace, že sice nemáme v úlech roztoče, ale nemáme tam ani včely. Proč asi? Protože stávající metodika toto vyřešeno nemá.

Plíživá rezistence rozvoj viróz, nosematóza.

Příroda je schopna poskytnout v některých letech roztočům výjimečné podmínky pro rozmnožování a tím mohou vznikat úhynové roky. Ošetřování stávající metodou, při existenci plodu ve včelstvech se dostatečně nesníží počty kleštíků, což se neprojeví v zimní měli, ale až v létě následujícího roku. Zimní měl je falešný obraz této nákazy v praxi. Je to jen "berlička", která má udržet vědomí, že se pro nás něco dělá.

Přibývá případů, kdy včelstva, prokazatelně ošetřena bez plodu, vykazují přeživší jedince. My si to mnohdy vysvětlujeme pozdějším přínosem zvenčí. Avšak praxe říká něco jiného. Může to být i rezistence. Mezi částí včelařů panuje názor, ponechat včelstva pod určitým tlakem roztočů, aby si vytvořila obranný mechanizmus vůči roztoči sama. Nebo také, že VD nechce svého hostitele zničit. Opak nám však již dokázal. Tento i předchozí případ vede k neustále se zvyšující startovací populaci roztoče do března, a tím pak k rychlejšímu přemnožení VD do podzimu a rozvoji dalších nemocí. Většina včelařů problematiku zdraví včel nepochopila a provádí jen nařízená opatření proti varroóze, která v mnohých letech již nestačí.

             Zamyšlení nad stávající situací.

Při minimálním zamoření jednotlivých včelstev na stejném stanovišti se jeví horizontální přenos jako nevýznamná záležitost. Citlivější včelstva na VD do podzimu zřetelně vystupují z průměru a můžeme je snáze identifikovat a brakovat. Při větším nebo nestejnoměrném zamoření je zvládnutí výběru složitější. Vzniká nepřehledná situace, kdy se snadno mísí populace roztočů sousedních úlů a vzniká tak větší riziko vitality roztoče a přenosu dalších onemocnění na stanovišti obecně. Tudíž úspěšnost ošetření s vyšším zamořením hodně klesá. Možný důvod může být větší vitalita roztoče, začínající rezistence nebo již hodně poškozená včelstva. Proto dle mého názoru není vhodné stupeň zamoření podceňovat. Málo kdo z nás si přizná fakt, že se již nacházíme v situaci na začátku rezistence na užívaná "léčiva", nebo toho, jak se jim kleštík naučil čelit. Pokud udržíme zamoření VD "na uzdě", nemusí vznikat úhynové roky. Je třeba nejprve pochopit důsledky horizontálního přenosu roztočů mezi včelstvy v ročních obdobích, jak v malém, tak ve větším zamoření.

Nemám rád hašení požáru. Dávám přednost včasným zásahům.

Praktický přechod na ošetření KM.

Chtěl jsem vás seznámit se svým přístupem k problematice ošetřování včelstev a nyní ještě kroky, které vedly ke snížení populace roztoče VD na mých stanovištích a zlepšení zdravotního stavu během posledních let. V roce 2010 jsem přešel na ošetřování KM s tím, že jsem se snažil v dalších letech využít i zkušeností k minimalizaci zákroků proti VD. Každým rokem je jiná potřeba nasazení KM dle vývoje nákazové situace. Loni jsem dospěl k jednomu zásahu KM, a to v měsíci září (mimo KŠ), ale ne ve všech včelstvech bylo nutno zasahovat, protože byl "poúhynový rok". Mým cílem je co nejméně chemie s co nejvyšší účinností, ale také co největší užitek z mého zaměstnání. Nesmí se podceňovat ani další možné nákazy (virózy, nosemózy). V případě viróz je podání KM v podletí dobrá alternativa prevence.


Přechod na pozdější ošetření KŠ.

V roce 2014 jsem začal využívat již v měsících prosinci a lednu, protože se mi nedařilo redukovat v některých včelsvech roztoče do zimního slunovratu. Již lednu na tomto fóru jsem se zmínil o problémech, které by mohly nastat, jestli včelaři adekvátně nezasáhnou. Proto jsem ještě koncem prosince využil aplikace pomocí Grifinu a Oxalgrifu. Účinnost byla zřejmá a do jara jsem mohl vstoupit s maximální redukcí roztočů. Toto se ukázalo jako dobré rozhodnutí. Domnívám se, že tady by měla být metodika redukce roztoče opravena a termín dokončení ošetření prodloužen do konce ledna. S tím ovšem koliduje sběr zimní měli, jak jistě všichni víme. Bohužel. Tyto změny v metodice redukce roztoče vycházejí z toho, že podzim a pak zima nejsou příznivé pro neplodování včelstev, a tak i přes podzimní odstranění plodu při ošetření není záruka dostatečné redukce roztočů do slunovratu. Jarní ošetření pak z objektivních důvodů není ideálním řešením. Po dvouletých zkušenostech mohu říci, že ošetření KŠ za příznivých povětrnostních podmínek je účinnější a méně pracnější než nátěr plodu a fumigace.

Platí s ohledem na přítomnost plodu, že čím pozdější zásah, tím méně roztočů na jaře. V mých podmínkách nestačí jen jeden zásah do roka. To také vypovídá cosi o mém okolí.

                     Vše, co je zde napsáno je ověřeno v praxi.